V pondělí 13. května proběhne vlna demonstrací na podporu požadavků Milionu chvilek. V první části článku přinášíme informace o pozadí protestů, ve druhé části podrobnosti k plánovaným pochodům a shromáždění v Olomouci.
Ve středu 17. dubna potvrdilo státní zastupitelství, že obdrželo od Policie ČR vyšetřovací spis kauzy Čapí hnízdo s návrhem na obžalování premiéra Andreje Babiše z dotačního podvodu. Státní zástupce Jaroslav Šaroch může po prostudování v takové situaci buď věc předložit soudu, nebo odložit jako nedůvodnou, nebo vrátit policii se žádostí o doplnění spisu, pokud s ním nebude spokojen. Podivnou shodou okolností hned druhý den ministr spravedlnosti České republiky Jan Kněžínek oznámil, že už svoji funkci nechce dál vykonávat. Tím otevřel Andreji Babišovi možnost nového obsazení křesla ministra spravedlnosti. Andrej Babiš obratem těsně před Velikonocemi navrhl prezidentovi jmenovat ministryní spravedlnosti Marii Benešovou.
Marie Benešová již před dvěma roky, když se projednávalo vydání Andreje Babiše jako poslance k trestnímu stíhání, hlasovala proti s odůvodněním, že jde o politické intriky. Pokud by tehdy vydání neprošlo, policie by nemohla Andreje Babiše ani začít vyšetřovat, natož navrhnout příslušnému státnímu zástupci na základě výsledků vyšetřování jeho obvinění před soudem. Přes obstrukce Andreje Babiše se díky tlaku veřejnosti, především iniciativy Milion chvilek podařilo i po podzimních volbách opětovně prosadit vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Policie poté případ vyšetřovala dlouho, a Andrej Babiš si na délku vyšetřování veřejně stěžoval. Z tohoto důvodu byla u případu provedena mimořádná kontrola vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, která jasně konstatovala, že průtahy jsou způsobeny obstrukcemi ze strany vyšetřovaných – na veřejnost pronikly především informace o vysoké nemocnosti Babišovy partnerky.
Poté následovala veřejně známá kauza dodnes neobjasněného „únosu“ nebo „zdravotní dovolené“ rovněž stíhaného syna Andreje Babiše. Tato kauza vyvolala další sérii veřejných protestů. Protože se policii nedařilo Babišova syna vyslechnout z důvodu jeho zmizení z Česka nejprve na východ v „doprovodu“ řidiče Agrofertu, a pak útěku k matce do Švýcarska, rozhodl se vyšetřovatel jeho osobu ze spisu vyloučit do samostatného vyšetřování, a spis ostatních podezřelých včetně Andreje Babiše předal státnímu zástupci.
Následoval výše zmíněný odchod Jana Kněžínka a návrh na jmenování Marie Benešové. Tento krok vyvolal opět veřejné protesty tentokrát doprovozené varováním, že pokud bude Marie Benešová jmenována, budou protesty pokračovat každý týden. Demonstrace 29. dubna na Staroměstském náměstí se zúčastnilo asi 15 tis. občanů, protestní setkání proběhla také v dalších 105 obcích. V Olomouci se po pochodu městem a symbolické korunovaci lvů před budovou okresního soudu sešlo na Horním náměstí přes 300 účastníků.
Přesto ke jmenování došlo a 6. května se proto uskutečnila další demonstrace na Staroměstském náměstí, na kterou přišlo přibližně o 50 % více občanů (podrobnosti přehledně např. zde). Iniciativa Milion chvilek na shromáždění deklarovala odhodlání v protestech pokračovat, dokud nebudou splněny dva základní požadavky a vláda dále jasně nenaplní na demonstraci nastolených 7 kroků, které mají sloužit jako pojistky proti ovlivňování justice. Dva základní požadavky pak zní (1) demise ministryně spravedlnosti Marie Benešové a (2) záruka neodvolání Nejvyššího státního zástupce vládou. Záznam z akce lze zhlédnout např. zde.
Jak iniciátoři protestů zdůvodňují své zásadní odmítnutí Marie Benešové?
Především se ministem spravedlnosti stal člověk, který otevřeně straní v trestní věci Andreji Babišovi a přitom může mít nejen symbolický vliv zejména na státní zástupce. Vláda může kdykoli bez odůvodnění odvolat Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Může tak ale učinit pouze na návrh ministra spravedlnosti. Nově jmenovaný státní zástupce pak může odvolat Vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, která je již přímou nadřízenou pražského státního zastupitelství, které má v rukou další osud trestního spisu kauzy Čapí hnízdo.
Marie Benešová veřejně prohlásila, že odvolání Pavla Zemana navrhovat nebude, druhým dechem ale dodala, že navrhne stanovení omezeného funkčního období státních zástupců na 7 let. Pavel Zeman je přitom v současné době ve funkci 8 let, Lenka Bradáčová téměř 7 let. Třetím dechem pokračovala, že je čas na zváření zjednodušení soustavy a úplného zrušení Vrchního státního zastupitelství v Praze (Lenka Bradáčová) a v Olomouci (Ivo Ištvan), souběžně také zrušení Vrchního soudu v Praze a v Olomouci. I když se o možnosti takové změny v odborných kruzích diskutuje již zhruba 10 let, je zřejmé, že v současné situaci by takové zemětřesení poskytlo ministryni spravedlnosti, která má vliv na výběr nových funkcionářů zastupitelství a soudů, zásadní mocenskou páku. Při zjednodušení soustavy dochází logicky k rušení většího počtu míst, než kolik nových vzniká. Státní zaměstnanci, kterými státní zástupci i soudci jsou, se v našem prostředí, kde chybí transparentní mechanismy jejich výběru, dostávají pod existenční tlak a může být snadné vybírat pro nové obsazení funkcí ty povolnější.
Iniciátoři protestů si ovšem dobře uvědomují, že o těchto rizicích je možné diskutovat jen jako o hypotetických a spekulativních. Při posuzování jejich závažnosti uvádějí ale jako pádný argument zkušenosti s působením Marie Benešové v předchozích veřejných funkcích i advokacii. V digitálně dostupných archivech lze dohledat případy likvidace nepohodlných policistů a zpravodajců účelovými žalobami, které probíhaly za jejího přihlížení jako Nejvyšší státní zástupkyně v době nechvalně známé opoziční smlouvy (viz např. komentář Jindřicha Šídla). Nejkřiklavější je pak její angažmá na straně své kamarádky ústecké hejtmanky Jany Vaňhové v kauze dotačních podvodů v Regionálním operačním programu Severozápad. Když na tyto podvody jako první upozornil úředník Leo Steiner, zpracovala na něj Marie Benešová pro hejtmanku jako advokátka žalobu. Advokát přitom samozřejmě nemá povinnost takto jednat, i kdyby byl vázán smlouvou na právní služby pro klienta.
Co se bude dít dál?
Po úspěšné demonstraci 6.5. vyzval Milion chvilek k dalšímu kolu protestů po celé zemi v pondělí 13. května 2019. V Olomouci bude podpora požadavků vrcholit veřejným shromážděním na Horním náměstí již v 17:30. Předtím mají proběhnout pochody, které se sejdou kolem 17 hod. před Okresním soudem při opakování symbolické korunovace lvů.
Hlavním účelem pochodů a korunovace má být upozornění širší veřejnosti, která problém zatím nezná nebo nevnímá, na vážné riziko ohrožení nezávislosti justice. Pořadatelé proto plánují na počátku rozdělení podporovatelů do tří pochodů, které půjdou různými trasami. První dva pochody mají vycházet ze Žižkova náměstí (od sochy TGM) dvěma trasami:
(1) jeden přes areál VŠ kolejí podél tř. 17. listopadu, Šantovky a tř. Svobody (stejná trasa jako 29. dubna),
(2) druhý po tř. 1. máje přes nám. Republiky, Denisovou, Pekařskou, 8. května na nám. Hrdinů, pak Riegrovou přes Horní a Dolní náměstí a Lafayettovou na tř. Svobody, kde spojí s prvním průvodem,
(3) třetí má mít sraz v Čechových Sadech u dětského hřiště (v sousedství ul. Palackého) a jít Čechovými Sady, Smetanovými Sady až k Polské ulici, pak na Tržnici, kde se spojí s prvním průvodem.
Všechny pochody mají sraz v 16:00 na svých výchozích místech. K pochodům je samozřejmě možné se přidávat kdykoli v průběhu. Protože jde o veřejnou akci, je ze zákona povolené fotografování a natáčení bez souhlasu účastníků.
Zdroj: událost na Facebooku a web Milion chvilek.