V září 2019 odhlasovalo zastupitelstvo Olomouckého kraje tzv. aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého kraje č 2a, umožňující zástavbu 44 ha velmi kvalitní orné půdy mezi Olomoucí a Hněvotínem pro účely tzv. Národního biomedicínského a biotechnologického parku. Naše komunita se rozhodla, že bude ornou půdu bránit. V tomto článku najdete důvody proč a pokud s námi budete souhlasit, pak také odkaz na petici a PŘEDEVŠÍM POZVÁNKU NA DALŠÍ PROTESTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ NA HYNAISOVĚ ULICI v pondělí 17. února 2020.
Pokud samozřejmě máte ve věci jasno a zábor velkého rozsahu černozemě pro levnou stavbu dalších průmyslových hal Vás prostě štve, nemusíte číst podrobnosti a můžete nás rovnou podpořit způsoby, které popisujeme dál. Pokud se chcete ve věci nejdřív zorientovat, přečtěte si prosím článek níže, na jeho konci najdete odkazy na další informační zdroje. Nebo se můžete podívat na krátkou videoreportáž – co Vám pan hejtman na TV Morava neřekne: https://youtu.be/2sA10xBNCOU
Takže (1) JAK NÁS MŮŽETE ROVNOU PODPOŘIT:
Podepište PETICI a přijďte na DALŠÍ DEMONSTRACI:
v pondělí 17. února od 16:30 do 18 hod. na Hynaisově ulici (vedle Zimního stadionu)
(na záznam z minulé demonstrace se můžete podívat zde: https://youtu.be/PvIldGkjEwk)
Tentokrát se sejdeme pár metrů od budovy Magistrátu, ve které se toho dne bude konat jednání krajského zastupitelstva a od zastupitelů očekáváme, že si na nás najdou čas a přijdou za námi.
Na demonstraci OPĚT zveme pana hejtmana a ty členy krajského zastupitelstva, kteří hlasovali pro zástavbu, aby nám odpověděli na naše otázky.
Pozvěte PROSÍM na tuto událost svoje přátele a doporučte jim také podpis petice.
Pokud používáte Facebook, můžete potvrdit svoji účast v události a zvát své přátele na Facebooku: https://www.facebook.com/events/180559629880801/.
Petici můžete podepsat po kliknutí na odkaz níže, pokud ale chcete dostávat další oznámení, nezapomeňte prosím aktivně zakliknout okénko „Pošlete mi e-mail, jakmile se objeví novinka o této petici“.
POZOR! Podpis bude platný a započítaný teprve, až ho potvrdíte – od robota obdržíte výzvu k potvrzení na e-mailovou adresu, kterou jste uvedli při podpisu. Pokud Vám e-mail obratem nepřijde, zkontrolujte obsah složky pro nevyžádanou poštu (též označovaná SPAM nebo Junk mail).
PODPIS PETICE:
A POKUD JSTE Z OBCE V OKOLÍ OLOMOUCE, přijďte 17. února na demonstraci S TRANSPARENTEM UKAZUJÍCÍM ODKUD JSTE.
DĚKUJEME ZA KAŽDOU POMOC A PODPORU
A teď (2) CO O VĚCI VÍME?
Pokud bychom měli shrnout vše stručně a lapidárně, tak konkrétní osoba (developer) nejdříve již dávno nakoupil pozemky zcela mimo existující obce, uprostřed krajiny (ale v sousedství dálnice), jejichž zástavbu si v té době nikdo nedovedl představit, protože ornou půdu je možné podle zákona zastavět jen v případě mimořádného veřejného zájmu. Postupně ale došlo k tomu (náhodou?), že právě v tomto místě má vzniknout centrum firem vyspělých technologií pod vznešeným názvem „Národní biomedicínský a biotechnologický park“. A má jít o mimořádný veřejný zájem, důležitější než zachování orné půdy. Ale pojďme popořádku.
Snadno dohledatelná starší zmínka o záměru Národního biomedicínského a biotechnologického parku je dostupná na stránkách města Olomouce. Tento příspěvek na webu města je de fakto reklamou na v té době budovanou průmyslovou zónu firmy GEMO u dálnice na Brno. Zmíněný Národní biomedicínský a biotechnologický park se v něm objevuje jako budoucí rozvojový záměr, na který bylo v roce 2012 podepsané memorandum Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, městem Olomouc, Univerzitou Palackého v Olomouci, Fakultní nemocnicí Olomouc, Klastrem MedChemBio a Technologickým parkem a.s. Pod názvem Technologický park se skrývá akciová společnost založená v roce 2007 a vlastněná ze 100% firmou GEMO. O jeho aktivitě se toho věru moc z veřejných zdrojů nedozvíme, protože jeho ze zákona povinná prezentace na webu je vskutku velestručná. Dosavadní známá aktivita tohoto parku se de fakto kryje se zástavbou již existujícího areálu u dálnice, kde vyrostla prodejna nákladních aut Volvo, prodejna vysokozdvižných vozíků Jungheinrich, výrobna a prodejna hydraulické nakládací techniky EverLift a areál firmy GEMO.
O změně (aktualizaci) Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, který by v sousedství této lokality umožnil další zástavbu orné půdy, se podle dokumentace dostupné na webu krajského úřadu jednalo v různých stupních už od roku 2016, kdy bylo mimo jiné nutné překonat nesouhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí (ministrem Richard Brabec, ANO).
Rozsah rozvojové plochy v terénu ukazuje následující obrázek, kopíruje komunikaci od Hněvotína směrem k dálničnímu obchvatu Olomouce (dále podjezdem k akvaparku), vlevo je obec Hněvotín, vpravo Olomouc, kde je pro orientaci označen areál obchodního centra Haná:
Pro srovnání a představu, plocha 44 ha odpovídá téměř celému historickému centru města Olomouce (44 ha na pozadí centra vyznačeno červeně):
Celý proces vyvrcholil právě v průběhu roku 2019 zpracováním návrhu aktualizace pro hlasování Zastupitelstva Olomouckého kraje. Jak bylo zmíněno již výše, v této poslední fázi přípravy aktualizace zahájil krajský zastupitel a poslanec Parlamentu ing. Marián Jurečka petiční akci na obranu orné půdy, pod kterou získal 1638 podpisů.
Ještě před projednáváním aktualizace v krajském zastupitelstvu se arch. Pejpek (ProOlomouc) obrací otevřeným dopisem na rektora Univerzity Palackého, zda se univerzita na projektu Národního biomedicínského a biotechnologického parku v současné době nějak reálně podílí. Text dopisu je velmi poučný, mimo jiné cituje už předchozí odpovědi, ze kterých jasně vypývá, že podíl univerzity je de fakto pouze deklaratorní, nikoli reálný. Zastupitel Petr Daněk (Starostové ProOlomoucký kraj) na jednání zastupitelstva 23. září čte dopis rektora UP Jaroslava Millera, který na dotaz odpovídá, že UP se na přípravě projektu nepodílí a ani to neplánuje. Přes bouřlivou diskusi a další podrobné zdůvodnění námitek ing. Jurečkou dochází k „prohlasování“ změny zásad územního rozvoje, a to hlasy koalice ANO, ODS a ČSSD těsnou většinou 29 hlasů (potřebné minimum je 28 hlasů). Výsledek hlasování ukazuje fotografie (zdroj: Facebook Mariana Jurečky).
Na vlastním jednání zastupitelstva hejtman Okleštěk (ANO) uvádí: „Pokud nevyroste vědecké, biomedicínské centrum, bude tam pouze zemědělská produkce, nepřipustíme novou montovnu“ (zdroj: Olomoucký deník). Podívejme se ale, jaké reálné páky k tomu kraj má. Pokud totiž Zásady územního rozvoje určitý typ zástavby připouštějí, investor v místě získá pozemky a pak v územním a stavebním řízení splní všechny další zákonné požadavky, nelze mu ze zákona ve stavbě bránit. O jednotlivých krocích pak navíc nerozhoduje už samospráva (ani poslanci, ani hejtman), ale státní správa (úředníci stavebního úřadu), která jedná podle zákona a pouze dohlíží, zda jsou dodrženy podmínky stanovené v zásadách územního rozvoje. A jaké ty podmínky tedy jsou? Přesná citace je zde:
Strategická plocha Olomouc (v rozvojové oblasti republikového významu OB8 Olomouc) v blízkosti křižovatky dálnic D35 a D46, v rozsahu do 44 ha:
– pouze pro záměry center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy, výzkumu a vysokého školství včetně související veřejné infrastruktury a nezbytné dopravní a technické infrastruktury;
– nepřípustné zejména pro běžné skladování, pro oblast běžné výroby, běžného zpracovatelského průmyslu, pro montáž výrobků, pro samostatně umisťované fotovoltaické panely, pro zařízení k získávání energie z obnovitelných zdrojů, a to vše
za předpokladu, že se nebude jednat o vedlejší záměry přímo spojené s přípustným využitím této plochy.
Otázkou budoucí praxe pak je především to, jak striktně nebo gumově budou v realitě vykládány pojmy „centrum strategických služeb“ , „průmysl vyspělých technologií“ nebo „technologické centrum“, a co už je nepřípustná „běžná výroba“, „běžný zpracovatelský průmysl“ atd. Na stránkách Czechinvestu se jako o strategických službách hovoří např. o vývoji software, o centrech sdílených služeb, o centrech zákaznické podpory, centrech oprav high-tech výrobků a technologií…
Otázkou také je co nastane až se zjistí, že se nedaří získat žádného strategického investora v kýžených oborech a developer (Technologický park/Gemo) již investoval nemalé částky do rozvoje území a bude se domáhat náhrady škod na dalších účastnících memoranda, kteří toto měli zajistit (alternativně by od toho ovšem bylo možné upustit, pokud by bylo možné území využít i jinak). To je ovšem samozřejmě čirá spekulace, která je zcela v rozporu s dosavadními zkušenostmi např. s dodržením předpokladu zástavby Horního lánu čistě bytovou výstavbou, nebo s velmi dobrou ekonomikou projektu olomouckého Akvaparku, který má navíc grandiózní dopad na zvýšení turistického ruchu v regionu.
V současné době se obec Hněvotín rozhodla podat správní žalobu na nedostatečné vypořádání svých námitek k Aktualizaci č. 2a. Je tedy určitá šance, že soud může platnost aktualizace pozastavit do konečného rozhodnutí a nakonec i rozhodnout, že námitky obce Hněvotín nebyly řádně vypořádány a výsledek projednávání tedy není platný. Přesto jsme se na veřejném shromáždění iniciativy 2018+ Olomouc a Milionu chvilek pro demokracii 17. listopadu 2019 v Olomouci hlasováním rozhodli, že se budeme kauzou zabývat – minimálně spustíme další petici a svoláme veřejné shromáždění před Krajský úřad Olomouckého kraje, kam pozveme k vyjádření krajské zastupitele, především pana hejtmana.
Logická otázka zní, zda to k něčemu bude. Proč nová petice, když minulá neměla vliv? Nebudu se schovávat za obligátní odpověď „protože to vždycky má smysl, alespoň to zkusíme“. Důležité totiž vždy především je, zda se podaří vytvořit skutečně silný veřejný tlak – ten tady zatím s výjimkou argumentace jednotlivých poslanců a přechodné bouře na sociálních sítích nebyl. Mám totiž pocit, že v tom je právě zakopaný pes – mocným stačí přečkat pár dní a veřejnost pak rezignuje. Ale po půl roce znovu zaplněná LETNÁ říká, že se něco mění. Takže:
Proč znovu petice?
- předmětem petice je důrazný tlak na zrušení (revokaci) usnesení o aktualizaci – tedy zcela nový požadavek
- podepsaní uvádějí svůj e-mail a je možné je později informovat o dalším vývoji, zejména je pozvat na veřejné shropmáždění před Krajským úřadem
- takže pokud se podaří získat větší množství podpisů z Olomouce a okolí, bude tím vytvořena mobilizační základna pro další akce bez ohledu na různé názory a politické preference podepisujících. Petice oproštěná od přimknutí se k nějaké straně nebo ideologii tak umožní spojit a sjednotit se všem, kterým na ochraně půdy záleží
- v systému Petice.com jsou přitom e-mailové adresy podepisujících spolehlivě chráněny proti zneužití, nikdo se proto nemusí obávat spamování. Pořadatel petice ale zároveň může podepsané pohodlně kontaktovat pomocí automatizovaného oznámení serveru Petice24.com pro signatáře.
A nakonec ještě slibovaný nedokonalý a neúplný soubor odkazů na další informace ke kauze:
Poslanec Jurečka je proti záboru půdy u Olomouce. Spustil petici, kterou už podepsaly stovky lidí (ČT24, 26.11.2018)
Desítky hektarů úrodné hanácké ornice má nahradit beton, úřady souhlasí (iDNES 10.6.2018)
Vystoupení Mariana Jurečky na jednání zastupitelstva 23.9.2019 (Facebook)
Kraj podpořil zastavění další úrodné půdy u Olomouce, je strategickou zónou (iDNES, 23.9.2019)
Olomoucký kraj rozhodl o zastavění 44 hektarů nejúrodnější půdy. Místní obyvatelé se bouří, vznikla petice (Zprávy z Moravy, 24.9.2019)
Hněvotín chystá žalobu na kraj. Obci vadí plán zastavit úrodnou půdu (Televize Seznam, 1.10.2019)
A nakonec také samostatný článek o našem shromáždění 17. listopadu, kde se hlasovalo o našem dalším postupu v této kauze (včetně videozáznamu akce).